Historie střediska Divočáci Jihlava

oldprasePočátky střediska bychom mohli vystopovat až do roku 1945, kdy došlo k poválečné obnově skautů v ČR. U oddílu skautů začalo velké přátelství mezi Mirkem Němečkem (Sedícím Divočákem), Věrou (Starou Liškou, budoucí ženou Mirka) a dalšími skauty.  V roce 1948 byl skauting opět zakázán, ale osobní styky přetrvávaly a v roce 1968 došlo k opětovnému obnovení skautningu. Tak vznikly prvopočátky oddílů Lišek (pod vedením Věry) a Káňat (pod vedením Mirka).

Jako první roveři zde sloužili Jirka Riedl a Vláďa Emmer, či Dáša Těšínská. Na skautských závodech vyhrávali několik let po sobě a oba oddíly si tedy vysloužili přezdívku Divočáci. Po roce 1970 byl skauting opět zakázán a s ním i činnost oddílů. Naši skauti se v ilegalitě setkávali dál. Po revoluci v roce 1989 došlo k opětovnému obnovení ve formě jednoho velkého střediska a oba oddíly vstaly z popela.

Naše první tábořiště bylo pod Roštejně v místě, kde je dnes obnovená obora. Protože počet skautů v Jihlavě rostl, vzniklo v roce 1993 samostatné středisko Divočáci. Neb středisko má mít tři dětské oddíly, vydělil se oddílu Káňat oddíl vlčat – Kňouři. Vláďovi se podařilo získat klubovny na ulici Tř. Legionářů 5, kterou využíváme dosud. Od té doby se obměnilo vedení střediska i jednotlivých oddílů. Od roku 1995 jezdíme na louku u Třešňové aleje u Horního Mrzatce, která se stala naším odmovem.  Kousek poblíž je penzion Čejkovna – bývalá hájovna, kterou kopuil náš člen Kozel a pro většinu z nás se celé okolí stalo srdcovou záležitostí.

V roce 2004 se naši oldskauti seskupili pod oddílem Dobrá parta a v roce 2009 udělali totéž roveři pod roverskýmn kmenem Susscrofa. V roce 2010 jsme začali využívat i klubovnu střediska Zvon a od roku 2014 vlastníme novou klubovnu v Bezručově ulici.

Nechť jsou naše stezky i nadále plné dobrozdružství.

Celá historie našeho střediska sepsaná Vláďou Emmerem je k přečtení zde.